Nastal čas, kdy jsme se museli rozloučit s Živou abecedou, protože písmenka, která jsme se v ní naučili, už dobře známe, čteme s nimi slabiky, slova i jednoduché věty. Toužíme se naučit další a další písmenka, aby se z nás stali opravdoví čtenáři a mohli si konečně přečíst naši první knížku.
A k tomu nám poslouží Slabikář. Krásný, měkký, plný pěkných obrázků a zajímavých příběhů. Ale získat ho nebylo snadné.
Když jsme vkročili do třídy, bylo tam zvláštní přítmí, hořela voňavá svíčka a hrála relaxační hudba. Lavice byly uspořádané jinak. Co se bude dít?
Ve třídě se objevila obrovská krabice zamknutá na "zámek". Netušili jsme, co v ní je a byli jsme napjatí, co nás čeká, až ji odemkneme. Ale kde je klíč?
Paní učitelka nám řekla, že si ho musíme zasloužit. Rozdělila nás do šesti skupinek a na každém stanovišti jsme museli luštit zapeklité úkoly. Učili jsme se spolupráci v týmu. Za správně vyřešený úkol jsme získali malý klíček. Těch jsme museli nasbírat šest. Za šest klíčků jsme obdrželi část velkého klíče od truhly. Nakonec se podařilo všem šesti skupinám klíč sestavit a za pomoci pana ředitele truhlu "odemknout".
A ejhle, co v ní bylo! Čekaly tam na nás naše slabikáře! Paní učitelka s panem ředitelem nám slavnostně slabikáře i památné listy na dnešní den předali a my už jsme mohli nahlédnout do prvních řádků nové učebnice.
Jaká by to byla oslava, kdybychom si aspoň trošku nezamlsali. Snědli jsme krabici skořicových šneků, které nám upekla paní učitelka a Romanka na oslavu přinesla Mambo bombony, o které jsme se společně podělili.
Byl to prima den a my už se těšíme na další putování za písmenky. Naším pomocníkem bude náš nový slabikář.